Tak to důvěrně znám. To víte, Ostrava černá. Třikrát jsem se loučila z důvodu organizačních změn, dvakrát pro restrukturalizaci a nadbytečnost, několikrát dohodou. Sama si hledala práci a zúčastnila se mnoha výběrových řízení (odpovědi – bohužel… mám ve dvou pořadačích). Za posledních deset let se mi podařilo být z toho psychicky špatná, ozvaly se zdravotní problémy. Mnohé z důvodu dlouhodobých starostí a úměrné přibývajícímu věku. Nepřidala mi ani evidence na pracáku, ani dojíždění na rekvalifikační kurzy účetnictví managera třikrát po 6 měsících, zkoušky, osvědčení, marné zúročení dosažených vědomostí. Takže bez peněz, bez práce. No a co? Vždyť jste vdaná – muž byl poživatelem částečného invalidního důchodu od 42 let a syna jsme se piplali od mateřské školky až nyní po gympl. Zatím. VŠ? Bude na to? Hospodaření na pomezí zázraku. Zadlužení se revitalizací panelových domů, podílem na bytu v BD. V dobách nejtěžších pomohla rodina žijící v Praze, kde je prý blaze. Vytrhly nás třeba o svátcích finanční pomocí a hlavně s nenávratnou půjčkou, starší syn zaplatil jednou jako dárek dovolenou k moři. Je prostě moc fajn někoho takového mít.
Ale i v nesnázích musí být člověk optimista a spoléhat se hlavně na sebe. Dělala jsem brigády v kanclu, pak v obchodě, uklízela v pekárně a tahala 100 kg pytle mouky. S odřenýma ušima jsem to doklepala až do předčasného důchodu. Teď je mi 58 a je mi relativně fajn. Mám dost času na své záliby, rodinu a to mě blaží. I když počítáme každou korunu stále, muži v 54 letech zvýšili čátečný opět na plný ID, mě valorizovali taky penzi. Ještěže máme letitý trénink, jak přežít, protože životní náklady stále stoupají. Nikomu to ale nepřeju, to věčné napětí a strach o budoucnost. Psychicky strádáme celá rodina dodnes.
Moc mi pomohla i pěkná webová kamarádství. Mít pc je super koníček, pomocník i kamarád. Zdokonalujte se na něm.
Závěr: Učte se, vzdělávejte se v každém věku co to dá. Cizí jazyky, řidičák, praxe, pobyt v zahraničí… Krize, slabá koruna a jiní strašáci nikdy nespí. A taky si važte dobře placené práce, rodinya spolupracovníků. Buďte loajální s firmou raději u seriozního zaměstnavatele.Udržujte dobré přátelské vztahy. Posílí to! Tak bojujte, držím palce.
Snad vás to inspiruje. Odpověď nečekám.
Komentáře
Žádné komentáře k článku “Na dlažbě před důchodem”
» Komentářový RSS