Záhada domu ve Strašicích - Stalo se mi... - kategorie Bydlení Mystické příhody Přírodní katastrofy

Levenka napsal:

4. Listopad 2009 v 21:50

Ahojky je to strašně moc zajimaví,takovíhle věci mě moc zajimají.Diky za koment a tip a přeji krásný večer

Zoidberg napsal:

14. Listopad 2009 v 21:32

Zase kecá někdo kdo tomu nerozumí. Solární elektrárna s tím nemá nic společnýho, stačí se zeptat kohokoliv s elektrotechnickým vzděláním. Navíc ještě není zapojená a provozuschopná.

Miroslav Provod napsal:

23. Prosinec 2009 v 17:45

Strašice – záhadný dům

Z informací, které jsem získal na Internetu, jsem odvodil, že anomálie v domku pana Mráčka, zejména jako je samovolné zahoření různých předmětů, mohou být vysvětleny seskupením nábojů statické elektřiny.
Jedním z nábojů jsou ve Strašicích všude přítomná ložiska železné rudy, která v okolních horninách i ve hmotě staveb akumulují statickou elektřinu. Nejde o nový poznatek, již od dávných dob byly sakrální stavby budovány nad ložisky kovů. V příbramském okrese byl postaven poutní kostel na Makové hoře, nad rudným ložiskem. Energie akumulovaná ve hmotě stavby vytváří větší náboj oproti náboji lidského těla. Kontaktem dvou nábojů různých velikostí dochází k vyrovnání jejich energetických potenciálů, tedy lidé uvnitř kostela přejímají z jeho hmoty samovolně energii.
Dalším nábojem je vodárna, která se nachází v blízkosti domku. Statická elektřina vzniká třením o sebe dvou různorodých látek. Ve vodárně se tře voda o potrubí a statická elektřina se akumuluje v obsahu nádrže. V tomto případě rovněž nejde o nový poznatek, v dávné historii využívali lidé náboje Jeruzalémského rybníka k ozdravným účelům – kontaktem s vodou získávali energii.
O energii Padrťského potoka nelze pochybovat, zde se statická elektřina tvoří třením molekul vody o podloží a akumuluje v okolní hornině. Výsledek je tedy stejný jako u ložisek kovů. Energie tekoucí vody byla podstatou pro budování statisíců megalitických staveb po celé Zemi. Statická elektřina se akumulovala ve hmotě megalitů, fungovalo to stejně jako u pozdějších sakrálních staveb.
Obec Strašice je situována pod brdským pohořím, lze tedy předpokládat, že zde není nouze o podzemní vodní prameny. Z hlediska statické elektřiny větší množství podzemních vodních pramenů funguje podobně jako ložiska kovů – statická elektřina se akumuluje v okolní hornině. Z horniny energie samovolně přechází do staveb vybudovanými nad vodními prameny nebo v rozsahu jejich zón. Výsledek je stejný jako u předchozích nábojů, energie samovolně přechází do menšího náboje lidského těla.
Solární elektrárna o výkonu tří megawatů bude pravděpodobně jedním z velkých strašických energetických zdrojů. S podobnými novodobými stavbami nemám zkušenosti, je nutné provést na místě identifikaci velikosti náboje. Přesnějšího výsledku lze dosáhnout identifikací jednoho panelu na energeticky čistém místě a výsledek vynásobit počtem panelů. Pochybuji, že ve Strašicích lze energeticky čisté místo nalézt.
Nepochybně se v obci nachází rozvod vysokého napětí, stejně jako v každé jiné obci. Jeho nepohyblivé vodivé zóny v případě, že se nacházejí v domku, mohou jako vodiče prostřednictvím zón jiných nábojů propojit i značně vzdálené energetické zdroje.
Obec Strašice je obklopena velkými lesními celky, které vytvářejí rovněž samostatné náboje. Jejich zóny zahušťují místní energetický trojrozměrný rastr, a přispívají tak k energetickému přepětí.
Ve Strašicích je mnoho dalších menších energetických zdrojů, stejně jako v každé jiné obci, ale pro zdůvodnění tak závažného jevu jako je samovznícení, budou rozhodující velké náboje.
Události v domku pana Mráčka nám napověděly, že v obci se nachází značné energetické přepětí (optimální energetické napětí lidského těla neznáme, věda se manipulací napětím na buněčných membránách nezabývá. Je známo jen, že napětí na buněčných membránách se pohybuje v rozmezí 30 – 80 mV. Na http://www.miroslavprovod.com popisuji, jak lze s napětím membrán manipulovat. Z kombinací hornin megalitů různého chemického složení vyplývá, že jejich budovatelé znali způsob, jak velikosti nábojů měnit. V zahraničí se o nové poznatky v oblasti statické elektřiny zajímají univerzity, zejména fyzikové ve skupině Roberta Neil Boyda rnboyd@mip.net , se kterými spolupracuji).
Proč se podobné záhadné jevy neopakovaly i v jiných strašických objektech, lze zdůvodnit tak, že energie nepokrývá rovnoměrně celou plochu obce, domek pana Mráčka pravděpodobně protíná větší množství zón.
Proč se záhadný jev projevil na domku pana Mráčka pouze v určitém časovém úseku? To lze zdůvodnit tím, že vodivé zóny pokrývají trojrozměrným rastrem celou planetu. Většina zón je v neustálém pohybu, což umožňuje propojení i přesuny energie na velké vzdálenosti. Mohla to být energie mořských proudů, sopka na opačné straně Země, nebo jiný nedaleký velký energetický zdroj, který prostřednictvím energetického rastru navršil také energii ve strašickém domku tak, že se stala „poslední kapkou energetického poháru“.
Pokud by podařilo dát do souvislosti časový úsek záhadných událostí, se shodným časem přírodní anomálie kdekoliv na Zemi, byla by to pro výzkum prospěšná nápověda.
Nelze vyloučit, že v budoucnu záhadným domem ve Strašicích může být i jiný objekt, proto je nutné nejprve vyhodnotit, proč k podobné události nedošlo již v minulosti. Přírodní útvary můžeme vyloučit, ty jsou neměnné od nepaměti. Příčinu můžeme také hledat v nových stavbách.
Velkým energetickým zdrojem je vodárna, ale ta po řadu let sousední domek nijak neovlivnila, stejně jako jiné starší stavby. V úvahu připadá jen novostavba elektrárny, ale to nelze zatím prokázat. Pokrok nelze zastavit, ale lze jej usměrnit, myslím, že by se sluneční elektrárny měly stavět mimo obce.
Opakované energetické přetížení se nemusí projevit samovznícením předmětů, v menším rozsahu přepětí omezuje činnost buněk a způsobuje nejrůznější zdravotní poruchy, mohu doporučit sledovat návštěvnost u lékaře a porovnat ji z návštěvností před stavbou elektrárny.
Pokoušet se objasnit strašickou anomálii standardními postupy nelze, je to o něčem jiném, je to jako plakat na jiném hrobě. Zdůvodnění jevu, které popisuji, je výsledkem dlouholetého empirického výzkumu. Bylo umožněno novými poznatky o vlastnostech statické elektřiny, které zahraniční vědci dále rozvíjejí. Jde o mnohem užitečnější činnost, než je udělování bludných balvanů.
Prosinec 2009
Miroslav Provod