Jeden starý vtip pravý, abychom se raději zdravily každému pánovi, protože otec není nikdy jistý. Je to sice opravdu vtipné, ale ve skutečnosti dost nepříjemné zjištění. Jednoho dne, bylo to přes víkend, jsem uklízela byt a u toho všeho běžely v televizi zajímavé dokumenty o cestování. Tak jsem se při úklidu hezky zasnila, jaké by to bylo jen tak někam vyrazit, ubytovat se v hezkém hotelu, ach jo. No každopádně ten den jsem měla na programu úklid bytu a pak večerný relax.
Moje plány však narušil zvonek u dveří. Otevřela jsme a uviděla vyššího muže s hnědýma očima. Slušně pozdravil a zeptal se, jestli tady bydlím a jak se jmenuji. Pak se jenom usmál a dodal: „Tak, ja som tvoj bratrenec z tretieho kolena, Ondrej, zo Slovenska.“
Nejdřív jsme si myslela, že je to nějaký vtip a chtěla jsem mu před nosem zavřít dveře. Ale když mi postupně začal vyprávět historii celé naší rodiny, zjistila jsem, že na tom něco pravdy asi bude. Pozvala jsme ho teda na čaj a povídali jsme si až do pozdního večera. Nakonec jsme se dohodli, že za měsíc pojedu na výlet na Slovensko.
Byla to pro mě velice zajímavá zkušenost a navíc šance poznat svojí minulost. Přiznám se, ani o Slovensku jsem toho moc nevěděla, ale díky mé rodině a našim návštěvám tento deficit rychle dobíhám a společně s mým ztraceným bratrancem teď objevuji krásy Slovenska.
Komentáře
Žádné komentáře k článku “Nečekaný návštěvník”
» Komentářový RSS