Není to zase tak složité. Stačí jen, když máte chuť pracovat a vydělávat si sám na sebe.
Máte-li na krku více křížků a důchod je ještě daleko, tak těch možností stejně mnoho nemáte. Pouštět se do nákladnějších nápadů vám věk a peníze nedovolí, ale taková trafika či stánek Ovoce-zelenina, to by se mohlo realizovat. Po Praze sem tam ještě nějaké ty stánky jsou a většinou jsou za babku.
I já měl před lety podobný nápad pracovat ve svém a na sebe. Městský úřad v pražských Modřanech mne i jiné zájemce vyzval, zda chceme investovat a popřípadě provozovat pevné stánky. Poté úřad vytipoval dané lokality, vybral dodavatele stánků a schválil sortiment zboží, které lze prodávat. Kolem se v té době, jak na běžícím pásu, privatizovaly samoobsluhy. Vedoucí těchto provozoven, a jiní úspěšní lidé, odkupovali za pár korun zboží v hodnotě milionů a samoobsluhy přeměňovali po určitém čase na úplně něco jiného. Lidé měli tehdy ještě peníze a nakupovali jako o závod. To mě přesvědčilo a zadlužil jsem se. Pořídil jsem si hned tři stánky a nabral zaměstnance. Poplatek tehdy činil 1,30 Kč za 1 m2, ročně nějakých 500 Kč. Potud chvála. Byla vidět i snaha úředníků udělat nezištně něco pro občana.
S nástupem nových politiků se začal vývoj ubírat opačným směrem. Stoupla značně kriminalita, takže na zabezpečení provozoven byly vynakládány čím dál větší částky. Celkové náklady, tzn. přívod elektřiny, topení, vody a zhotovení odpadů, zvedly pořizovací ceny mnohdy přes 50 tisíc korun. S tím samozřejmě stouply veškeré náklady na provoz.
A co na to páni radní? Zvedli poplatky za tzv. zábor veřejného prostranství, postupně na likvidačních 20 Kč za m2/den, což je ročně 7500 Kč. Převážně se jedná o místa v zeleni či asfaltu, která nelze jinak využít. Je to více než za odkoupení pozemku do osobního vlastnictví. Samozřejmě tyto pozemky, i když byly geodeticky zaměřeny na naše náklady, později odmítli prodat. Tím z nás udělali své nevolníky, kteří nemohou odejít, i kdyby chtěli, a pomocí pokut a exekucí vydírají peníze. Pamatuji též vyhlášku hlavního města Prahy, která umožňovala vybírat 100 Kč za 1 m2/den, v přepočtu 36 500 Kč za rok. Za co vlastně, když vám nic nedali? Tehdy jsem dostal dopis z Městského úřadu Prahy 4, že pokud nezaplatím do 14 dnů, bude mi tento poplatek zvýšen na dvojnásobek.
Otázkou zůstává, zda se nedostanou do podobné situace všichni ti, kteří něco vlastní. Postupem času možná ano. Za 20 let vládnutí vyvolených nepřišli s ničím jiným než se stálým zdražováním a vymýšlením poplatků pomalu za vše. Nejsme my pokusní králíci, aby se odzkoušelo, kam až se dá zajít?
Jsou tady občané, kteří mají největší podíl na zadluženosti. Stále mají nějaké požadavky, chtěli by zdravotnictví, školství a jiné služby zadarmo. Je sice pravda, že si celý život musí platit, no a co? Vybudovat elitu národa též něco stojí a oni si už na ten svůj osud chudých pomalu zvykli. Je třeba jim ještě naložit na záda, aby byli nakonec rádi, když sem tam nějaký ten drobek spadne ze stolu. A aby se neřeklo, dá se pár zlatých padáků těm, co moc vyčnívají, a všem ostatním se přidá na odměnách, vždyť si to přece zaslouží. Lhát lidem tak, aby vás za to měli ještě rádi, dá fušku.
To je jen malý výčet trampot malého živnostníčka. Abych se mohl trápit i nadále, musím každý rok oběhnout čtyři instituce a poníženě poprosit o udělení výjimky na další rok. Záleží jen na dobré vůli úředníka, zda mi umožní živořit, samozřejmě za poplatek, i příští rok. Je to demokratické, protože na chudé musí být přísnost. Každý rok absolvují školení, jak v daných případech postupovat. Metoda biče a cukru je velice rozšířená, stejně jako věty typu »když na to nemáte peníze, tak nepodnikejte, odstěhujte se jinam« a ihned se zaštítí nějakou místní vyhláškou a svým nekompromisním způsobem ji uplatňují v praxi.
Není nic horšího, než když se přemnoží úředníci. Vzpomínám na devadesátá léta, kdy byli ještě milí a usměvaví. To nevěděli, na čem jsou. Syndrom moci razítka nabývá opět na významu. Bylo by nekonečné vyjmenovávat všechny ty křivdy za celá léta podnikání, ponižování, šikana, vydírání lidmi, kteří sami by měli bdít nad dodržováním zákona, arogance moci, se kterou s vámi někteří jednají atd. Tohle asi nebyl záměr lidí, kteří v mrazu cinkali klíči a hltali všechny ty nesmyslné řeči, jak se nám povede za pár let lépe. Tito táboroví řečníci dostali ve volbách plnou důvěru, a jak to dopadlo, si každý až do dnešních dnů může ověřit sám na sobě. Lež a nevraživost mezi lidmi opět zvítězila.
Přicházíme do třetí etapy postupného vývoje každé nepovedené revoluce a to je »bestialita«. Sociální nůžky se rozevřou naplno. Exekuce i jiné podobné nástroje kapitalismu vyprodukují desetitisíce nových bezdomovců. Naštěstí tuhé zimy zredukují tyto stavy na únosnou mez. Tolik nových mostů se zase stavět nebude. A jako protiklad úspěšní a bohatí, vymykající se všem poplatným zákonům, budou plýtvat a rozhazovat z peněz, které ti pracovití nashromáždili. Stačí se podívat ve svém okolí, jak rychle mizí veřejné finance. Pokud si ti samí pojistí nedotknutelnost novými volbami, běda nám!
Nezapomínej, občane, a otevři oči. Tak, jak jsou na tom malí živnostníci, můžeš být i ty. Potlač svoji lenost přemýšlet a uvážlivě vol. Krásné sliby, že po volbách budou ti, co je královsky platíme, konečně pracovat a hospodařit, je utopie. Také ony populistické sliby, že za vás bude nějaký bohatý bojovat, též pusťte k vodě, proč by to dělal, když si právě v tomto marasmu nadělal pěkné peníze. Rozum do hrsti, chce to změnu za každou cenu.
Občane, nyní ty rozhodneš, kam vykročíme. Máš možnost se anonymně a svobodně rozhodnout. Ne vždy měli Češi takovou možnost, a přesto vydrželi. Podívejte se na své děti nebo vnuky, jaký život byste jim svou lhostejností připravili, kdybyste nešli volit, nebo stále volili to samé zlo. Nezapomeňte, letos jsou troje volby a všechny důležité. Senát mohou zrušit pouze senátoři! Komunální politici budou vše přenášet do praxe a vybírat některé daně a hlavně poplatky. Mohlo by se vám též stát, že si poslechnete větu »ale my si můžeme dělat, co chceme«. V tomto národě je dost slušných a schopných lidí, kteří dokážou vychýlit kormidlo dějin jiným, lepším směrem. Musí však mít možnost to dokázat.
Občané, také jste »v pohodě«, nebo makáte 12 hodin denně, abyste uživili sebe a svoji rodinu? Počítáte každou položku, kterou vydáte, a hlava vám jde ze všeho kolem? Tak rozum do hrsti. Záleží jen a jen na vás. Dejte šanci novým myšlenkám a lidem, popřípadě se zapojte sami. Nenechme si zpustošit a rozkrást tuto krásnou zemi. Za všechny poctivé lidi, kterým není osud této země lhostejný, jeden drobný podnikatel, živnostník.
Související články
Komentáře
Žádné komentáře k článku “Jak se stát bezdomovcem snadno a rychle”
» Komentářový RSS