Stalo se mi... » Cvičení

Jak jsem přes Facebook začala cvičit

Barbora Černá — Tue, 20 Apr 2010 06:20:08 +0000

Asi před měsíce jsem na Facebooku narazila na skupinu „Kam za sportem a cvičením?“ a začetla se do článků o cvičení. A i přesto, že nejsem nějaký sportovní typ, opravdu mě to zaujalo a říkala jsem si, že musím něco podniknout. A jak to dopadlo?

Stránky Kam za sportem a cvičením? na Facebooku nabízí opravdu spousty různých článků o různých druzích cvičeních a cvicích. Nechtěla jsem ale cvičit sama doma, tak jsem se rozhodla někam vyrazit. Stránky na Facebooku nabízí i odkaz na vyhledávač sportovních center Kdesportovat.cz kde jsem si našla fitnesko, které bylo kousek od našeho domu a vyrazila!

Bylo to jedno z těch obřích fitek, kde je od každého stroje 10 kousků, tak jsem místo ztrapnění v posilovně raději zvolila cvičení s instruktorkou. Byl na výběr aerobic, ZUMBA, Bosu, pilates a já se nakonec rozhodla pro ZUMBU. Co vám má říkat, jestli to někdo z vás už zkusil, musí mi dát za pravdu, že je první hodina opravdu hrozná :) Je to opravdu náročné cvičení na pohyb a koordinaci.

Jakmile jsme přišla domu, hned jsem musela na Facebook a na stránky Kam za sportem a cvičením jsem komentovala onen článek. A jaká byla náhoda, že mi odepsala holka, které bydlí kousek od mě a na stejné kurzu také byla. Naonec jsem si vyměnili kontakty a teď chodíme cvičit společně. Kdyby nebylo stránek na Facebooku, tak bychom na sebe nikdy nenarazily a mě cvičení samotnou třeba přestalo bavit. Takto mám alespoň motivaci, že mne někdo popíchne, jestli jdu cvičit, když je třeba špatný den a člověku se nechce. Zkuste také napsat kam chodíte cvičit na a stránce Kam za sportem a cvičením?“ na Facebooku a třeba se vám poštěstí jak mě.

Související články

Premiéra na badmintonu v Praze

Barbora Černá — Fri, 05 Mar 2010 17:54:04 +0000

badminton v praze

Od mala jsem ráda sportovala. Od 10 let jsem plavala, poté mě v deváté třídě chytl basketbal, u které jsem vydržela až do svých 20 let. Protože jsem již nestíhala školu a nechtěla se mu věnovat profesionálně, tak jsem skončila a na nějaký čas se nevěnovala žádnému sportu. Moje tělo se s tím dlouho srovnávalo, protože bylo zvyklé skoro na každodenní zátěž. Proto si po pár týdnech říkalo o nějakou aktivitu.

Zrovna když jsem přemýšlela, který z těch moderních sportů, jako jsou squash nebo in-line brusle, zkusit, ozvala se mi spolužačka, jestli bych s ní nechtěla zajít na badminton. Protože jsem si badminton vybavovala jako nudnou hru z letních táborů, neměla jsem ani moc chuť. Nakonec mě přesvědčila a já vyrazila na svůj první Badminton v Praze. Jaké bylo moje překvapení, když jsme dorazily do krásné klimatizované haly, půjčily si rakety a šlo se na to.

Prvních pár minut jsem se trošku trápila, ale poté jsme se rozehrála a zamilovala se ! Ano, do badmintonu! Od té doby chodím hrát nejméně jednou týdně a jsem moc ráda, že mě tenkrát kamarádka vytáhla. Pokud ještě váháte, tak určitě doporučuji vyzkoušet. Je to opravdu zábava a pořádně se u toho navíc zpotíte. Pokud jste z Prahy jako já, tak přehled kde si zahrajete badminton v Praze najdete tady. Kdesportovat.cz vám najde sportovní centra po celé republice. Takže i badminton v Brně nebo v Ostravě.

Související články

Je Power Plate revoluce ve cvičení nebo podfuk?

Barbora Černá — Wed, 10 Feb 2010 06:37:07 +0000

Power plate je podle všeho, co se člověk dočte na internetu a dozví v televizi, naprosto zázračný stroj. Je však něco takového vůbec možné? Vždycky jsem si myslela, že to, jak člověk vypadá závisí na poměru příjem/výdej. Chceš hodně jíst? Tak taky cvič. Ke všem novinkám a přístrojům jsem byla skeptická, podle mě mají jediný cíl, vytáhnout z lidí peníze.

Vypadá to ale, že vibrační plošina Power Plate má po celém světe miliony příznivců. Buď je to tedy podfuk století nebo power plate skutečně funguje. Power plate není vůbec levná záležitost. Pořídit si ho domů můžou snad jen hollywoodské hvězdy, které nikde jinde cvičit nemůžou. Cvičení v posilovnách je oproti jinému cvičení taky velmi drahé – holt, když už si fit centrum tak drahý stroj pořídí, musí na něj někde vydělat. Přesto spousta žen na Power Plate cvičí a kupují si jiné, levnější, vibrační plošiny domů. Co na tom power plate je?

V čem je princip Power Plate?

Přístroj prý vymysleli vědci pro astronauty. Vtip je v tom, že se cvičí na vibrační plošině, která zvyšuje počet stáhnutí svalů. Takže zatímco při normálním cvičení stáhnete svaly dvakrát za sekundu, díky vibracím je to na power plate i padesátkrát. Zní logicky, že takový trénink je daleko intenzivnější a asi to není ani žádná velká námaha.

Proto se na power plate cvičí daleko kratší dobu než obvykle strávíte v posilovně. Cvičit by se mělo maximálně půl hodiny, někde je dokonce vstup jen na deset minut. O to častější by cvičení mělo být. Doporučuje se dvakrát až třikrát týdně. Zatím ss mi tomu moc nehce věřit. Cena je opravu vysoká a přesto se dámy na všech diskuzních fórech ptají, kde můžou cvičit. Napadá mě, jestli to není trochu zvrhlé. Co je to za dobu, kdy nemusíme cvičit a stejně dosáhneme výsledků?

Související články

Jak sem začala s aerobicem

Barbora Černá — Tue, 12 Jan 2010 07:53:10 +0000

Sport mě nikdy moc nebavil, ale věděla jsem, že bych se sebou měla něco dělat. Jenže co? Běhat se mi nechtělo, sice mi vyhovovalo, že bych si mohla poslouchat ve sluchátkách příjemnou hudbu a běh by byl akční, ale raději bych při cvičení poznala nějaké lidi. Běh byl tedy mimo hru. Pilates mi připadalo příliš nudné, jóga neakční a navíc ji u nás chodili cvičit jen samí důchodci. Pak mi jednou kamarádka řekla, že chodí do aerobicu a mají skvělou cvičitelku Lucku, která je moc fajn. A to mě chytlo!

Špatné zkušenosti s aerobicem

Hned jsem začala vyzvídat, protože aerobic jsem měla ze školy zafixovaný jako poskakování sem a tam nebyla jsem si jistá, jestli za něco takového chci platit. Ale kamarádka Eva se smála. „Jó, to si taky pamatuju, jak jsme skákali jako paka a tělocvikářka tomu říkala aerobic! To ale mělo k aerobicu asi tak daleko jako já mám k indické královně krásy,“ řekla. Hm, takže aerobic může být i něco lepšího než jen trapné poskakování za zvuků šílené hudby?

Podle Evy ano. Cvičitelka Lucka je prý moc příjemná a není to žádná posedlá sportovkyně, ale nomální mladá holka, co ráda cvičí. Proto na svoje svěřenkyně neřve jeden aerobic pokyn za druhým, ale snaží se cvičit tak, aby všechny hodila aerobicu bavila. A hudbu prý pouští velmi příjemnou, rychlou a akční, ale žádné šílenosti, které bych si doma nikdy nepustila.

Tak jsem se rozhodla ten slavný aerobic zkusit a na další hodinu jsem šla s Evou. A ono to fungovalo! Skvěle jsem se odreagovala, zapotila a zacvičila si. Cítila jsem se nakonec úplně uvolněně a celá jsem zářila. Hned bych chodila každý den, říkala jsem si v duchu. „Tak co, vzpomínáš ještě na hodiny aerobicu ve škole?“ pošklíbala se mi na konci hodiny Eva.

Aerobic v Praze, Brně a Ostravě

Aerobic rozhodně všem doporučuji, je to velice příjemný sport. Navíc teď v zimě je těžké najít si nějaké sporotvní vyžití, když je venku plískanice, jaká je. Pokud nevíte, jaké sportcentrum zvolit, zkuste vyhledávač KdeSportovat.cz. Můžete si najít aerobic v Praze, ale i v jiných městech. Pokud vás zajímá, jaká je nabídka aerobicu v Brně nebo aerobic v Ostravě, neváhejte a vyhledávejte. Určitě tak najdete studio, které máte přímo za rohem a hned se bude cvičit snadněji.

Související články

Jóga mi změnila život

Barbora Černá — Thu, 11 Jun 2009 10:13:23 +0000

Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna mně se jóga stane závislostí. I moji kamarádi by se ještě nedávno určitě zasmáli, kdyby jim někdo zmínil mě a slovo jóga. Ale člověk míní, život mění.

Ne, nebojte se, nebudu vám vykládat, že je správné přestat jíst maso, živit se kořínky, spát nejlépe na zemi a oblékat se do bio bavlny. Sama tyhle věci nemám ráda a nikdy by mě nenapadlo, že zrovna já budu cvičit jógu. Dneska jsem ale hrozně šťastná, že mi osud do cesty jednoho jógina zavál a já díky němu našla koníček, díky kterému jsem daleko vyrovnanější.

Po vysoké mě nic moc nebavilo. Získala jsem sice vysněný titul, ale práce, do které jsem nastoupila, až tak dobrá nebyla. Kamarádkám se narodily miminka a ony začaly mluvit jen ve zdrobnělinách. Do toho jsem začala tloustnout. Holt ž mi nebylo šestnáct a tělo se začalo hlásit. Představa přeplněného fitcentra, kde hraje šílená hudba a instruktorka vykřikuje „a mambo! usmíváme se, dámy! “ mi přišla děsivá.

A v tom mi kamarád doporučil jógu. Sám je vegetarián a cvičí s podobně „ulítlými,“ to ale u mě nepřipadalo v úvahu, přece jenom jsem vystudovala technický obor :) Na internetu jsem si proto našla seznam fitcenter, kde se dá cviči jóga v Praze. Našla jsem jedno úplně normální, kde nebyli ani přílišní jogíni, ani velcí sportovci. Prostě ideál.

Musím říct, že jóga už je u mě závislost. Ráno si zacvičím pozdrav slunci, dám si lehkou snídani a běžím do práce. Tam si odbydu svých stresujících osm hodin a doma se zase uklidním jógou. Vážně nevím, co bych dělala, kdybych si tento způsob relaxace nenašla. Párkrát jsem byla večer tak unavená, že jsem se cvičit nedonutila, ale už to nikdy neudělám. Tím, že jsem si nevyčistila hlavu, jsem pořád myslela na práci a dokonce se mi o ní zdálo. Jóga cviky jsou prostě mojí záchranou. :)

Jóga je skvělá a určitě ji všem doporučuju. Moje tělo je daleko pružnější, lépe vypadá a já se líp cítím.