Stalo se mi... » Restaurace

Jak jsem si vylepšil hospodu a přitáhl zákazníky

kosta — Sat, 29 Oct 2011 08:31:09 +0000

Do hospody jsem vždycky chodil rád, takže když jsem se po škole rozhodoval, co dál, kariéra hospodského pro mne byla jasnou volbou. Ale čas ubíhal a moje vysněná hospoda stále zela prázdnotou. Vyzkoušel jsem všechny možné fígle, vyměnil jsem servírky za hezčí, na stůl jsem dokonce dával misky s oříšky, ale zákazníci stále nikde.

Až jednou, brouzdajíc beznadějně po internetu objevil jsem stránku s nabídkou pronájmu jukeboxů. V duchu jsem si pomyslel, že je to přesně to, co moje hospůdka potřebuje. Tento úžasný přístroj hravě splní hudební přání snad každého. Když jsem zkontaktoval firmu, zda by bylo možné instalovat u nás jukebox, setkal jsem se s velice příjemným přístupem a navíc jsem dostal skvělou nabídku na zřízení karaoke.

Oba přístroje obratem dorazily i s vyškolenými techniky, kteří vše zprovoznili a já se tudíž nemusel o vůbec nic starat, a nezbývalo mi než čekat na odezvu. A nemusel jsem čekat dlouho. Již první víkend přišlo daleko větší množství lidí, než jsem se vůbec odvážil očekávat. Dnes už mnoho lidí u nás pravidelně pořádá své oslavy a všichni si užijí spoustu zábavy s karaoke i jukeboxem a pokud nemáme jejich oblíbenou píseň je možné si ji objednat.

Dokonce na žádost některých soutěživých zákazníků jsem si ještě pořídil šipky. Jsem rád, že se lidem u nás líbí a pravidelně se k nám vrací a dokonce na naléhání manželky občas vyzkouším i karaoke, ale samozřejmě ne příliš často, abych neodrazoval zákazníky. Pokud by jste také chtěli vylepšit svůj podnik neváhejte a obraťte se na adresu: http://www.automaty-vyherni.cz

Související články

Zdeněk Pohlreich a Ano, šéfe! se vrací!

Milan — Mon, 14 Mar 2011 12:06:04 +0000

Oblíbený pořad Zdeňka Pohlreicha „Ano, šéfe!“ se vrátí na české obrazovky, zároveň vyjde i nová kniha. Máte radost? :)

Narazil jsem na nepatrnou zmínku na internetu, že se chystá natáčení další série výborného seriálu „Ano, šéfe!„, ve kterém Zdeněk Pohlreich navštěvuje restaurace, které mají problém (nebo spíš hosté s nimi mají problém) a dává je dohromady. Často to znamená udělat pořádek hlavně mezi provozovateli a personálem, a protože profesionál Zdeněk Pohlreich nejde pro slovo daleko, je z pořadu výborná show. Odvysílány byly tři řady, a ke smutku diváků se Zdeněk rozhodl dále nepokračovat. Nyní se však k radosti mnoha diváků opět na obrazovky vrátí.

Nejprve se na stránkách iPrima.cz objevila zpráva o castingu s textem:

Šéf se vrací! Zdeněk Pohlreich je zpět! Šéf se vrací! Zdeněk Pohlreich je zpět! Hledáme restaurace, které se nebojí kritiky a chtějí se zlepšit. Chcete, aby právě váš podnik navštívil velký šéf? Pak neváhejte a přihlaste se.

A včera se na Bleskove.cz (no jo, no :D) objevil článek Drsňák Pohlreich hlásí návrat: Stane se z něj lidumil?, kde se mimo jiné dočteme:

Nový cyklus bude oproti předchozím dílům více klást důraz na pomoc a zlepšení obrazu vybraných restaurací.“Když jsme zvažovali výrobu nových dílů pořadu, bylo pro mě zásadní, abychom se pokusili skutečně pomoci restauracím, ve kterých budeme natáčet,“ nechal se slyšet Pohlreich.

Že by se z drsňáka stal lidumil, tomu ovšem asi uvěří málokdo. A tak obratem Pohlreich dodává: „Samozřejmě se nám to nepodaří v každé epizodě, protože některým nebude možné pomoci, ale opravdu chceme zapracovat na tom, abychom pomohli majitelům přetvořit jejich podnik na místo, které se místo noční můry stane zdrojem profitu a spokojenosti.“

Aby toho nebylo málo, na 1. dubna 2011 je ohlášena nová kniha, tentokrát s názvem Zdeněk Pohlreich v akci – Šéfkuchař, co snědl vtipnou kaši. Kniha by měla vyjít v nakladatelství Ikar a doufejme, že se nejedná o aprílový žert :)

Těším se tedy, až se pořad na obrazovkách objeví a Zdeňkovi přeji, ať celé to natáčení s bravurou zvládne.

Související články

Zážitková restaurace v Táboře

Milan — Thu, 18 Feb 2010 09:47:22 +0000

Tábor je překrásné historické město v jižních Čechách, které kromě množství památek nabízí i spoustu nevšedních zážitků. Pokud se nebojíte zkoušet nové věci, můžete zaskočit i do restaurace nedaleko starého náměstí.

Jsou zážitky příjemné a pak jsou zážitky silné. Ideální je, když se setkají. Problém je, když se dostaví jen jeden z nich a druhý zůstane doma. Do kategorie silných se řadí i návštěva zmíněné restaurace. Chtěl bych zde napsat její název, ale nepamatuji si jej. Místní ji poznají podle fotografie, turisté si ji budou muset najít sami.

Již u vchodu vás přivítá umě vyvedený poutač s nabídkou dne. Jedná se o klasická menu, jaká najdete i v jiných restauracích. Interiér pak svojí výzdobou naznačuje něco o tom, že majitel zřejmě před časem navštívil Mexiko. Jak říkám, je na co se těšit.

Když jsme se usadili ke stolu, paní servírka nám hbitě přinesla jídelní lístky. Sice o jeden méně, než nás u stolu bylo, ale my se máme rádi, tak jsme se nějak podělili. Případného návštěvníka musím upozornit, aby listoval opatrně, neb jídelní lístky mají sklon se při manipulaci rozpadat.

Když už budete sedět, určitě nezapomeňte sledovat práci paní servírky, její vysoce efektivní a propracovaný systém obsluhování vás leccos naučí o tomto náročném řemesle. Nezapomeňte se také zeptat, jaká že je ta denní nabídka, protože v přineseném menu byste ji hledali marně. V této restauraci totiž myslí na vaše zdraví. Před obědem je dobré se trochu protáhnout, takže vám bude oznámeno, že „je přeci napsaná na poutači před restaurací„. Ale nebojte se, pokud se nezvednete, abyste se šli podívat, nakonec se ji stejně dozvíte.

Jako správný vlastenec jsem si vybral kuřecí plátek s americkým bramborem. Čekací doba standardní, proti tomu nemohu nic říci. U vedlejšího stolu si kolega objednal totéž a dostal jídlo dříve, takže jsme mohli pobaveně sledovat mírné rozpaky, když na talíři kromě kuřecího plátku a oblohy nebyla ani jedna brambora :) Když se pak paní obsluhující vracela od zadního stolu, udivenému kolegovi na dotaz odpověděla, že je teprve přinese. Takže se nebojte ptát, dozvíte se všechno. Nebo prostě tiše počkejte. Jde o zážitky, ne?

Můj kuřecí plátek jsem dostal i s bramborami na jednom talíři. Hm, zážitky jsou tady jen pro někoho. Co se dá dělat, pustíme se do jídla.

Největší výzvou se staly právě americké brambory. Jakmile jsem totiž vidličkou probodl osmaženou slupku, brambora splaskla jako vypuštěný míč. Při bližším ohledání jsem zjistil, že obsahem „americké brambory“ není zřejmě brambora, ale cosi polotekutého, co bramboru připomíná barvou, nikoliv konzistencí nebo chutí. Zajímavá kreace!

Na kuřecím plátku bylo znát, že se kuchař vrátil nedávno od moře. Nebo se možná rozhodl osvítit českou veřejnost tím, že ji naučí jíst slaná jídla. Nebo je možná jen geniální. Sůl totiž probouzí žízeň a její použití je tak vhodné zvláště v restauracích, kde nutí hosty objednat si další pití. Jak vynalézavé!

Když pak paní obsluhující procházela kolem, míra zážitků se dovršila. Zkušeným pohybem zkontrolovala lahev od nealko piva, která stála na stole, a protože na dně ještě malinko zbylo, neváhala, slila ho kamarádovi do napůl plné sklenice a hbitě ji odnesla. Beze slova a profesionálně :)

Nebudu dál pokračovat. Pokud chcete, udělejte si výlet a restauraci navštivte sami. Tolik zážitků totiž za nějaké to cestování stojí a zážitkovou turistiku za cenu oběda hned tak nenajdete. A na jídlo si pak můžete zajít třeba vedle. :)